Frýdlant – Heřmanice – (Reichenau – Zittau)

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Heřmanička

Z oslav 105 let od zahájení provozu v roce 2005:

O víkendu 10.a11.9.05 uspořádal PSHŽD ve spolupráci se Spolkem Frýdlantské okresní dráhy a obcemi Frýdlant v Č. a Heřmanice oslavy 105 let od zahájení provozu na Heřmaničce. Přestože sem již 29 let nepřijel vlak, akce byla uvítána i z řad železničních nadšenců. I když organizátoři čekali hojnější účast, necelých čtyři sta lidí, které naše aktivity zaujaly, je považováno za úspěch. Spolupráce zejména s obcí Heřmanice (http://www.hermanice.com) byla výtečná. Kdo nepřijel - může jen litovat. V sobotu byly k dispozici na náhradní autobusové přepravě dva autobusy RTO. Výstavu ve frýdlantské výtopně obohatila lokomotiva T36.002, která je v majetku spolku FOD. Kdo má zájem na obnově alespoň části Heřmaničky, napište nám. Rádi Vás zkontaktujeme se spolkem FOD


Dezolátní stav staniční budovy
v Heřmanicích

Chybějící most u přejezdu
v Heřmanicích

Skladiště - Heřmanice
 

Výtopna - Heřmanice
 

Škoda 706 RTO na náhradní
dopravě u Kunratic

RTO v Heřmanicích
 

Lokomotiva T36.002 vystavená
v depu Frýdlant

Prodejní stánek PSHŽD
v Heřmanicích
Historie tratě

Frýdlantské obchodní dráhy vznikaly postupně v 90. letech 19. století. Tento text sleduje pouze trať Heřmanickou.
Vzniku tratě z Frýdlantu do Heřmanic nejvíce napomohly textilní továrny v Dětřichově a cihelna s výrobou šamotového zboží v Kunraticích. Již v roce 1864 bylo zřízeno komité na výstavbu dráhy ze Zittau přes Reichenau do Frýdlantu. Vzhledem k složitým jednáním mezi Rakouskem a Saskem celý projekt ztroskotal. Pruská strana, aby uspokojila zájem o železnici, vybudovala úzkokolejku ze Zittau do Reichenau. Úzký rozchod byl zvolen pro to, aby dráha mohla vést do továren a co nejblíže obcí. První jízda proběhla 17.10.1884. Z Reichenau do Frýdlantu pak fungovalo nějaký čas dostavníkové spojení.
Zájem o propojení obou měst však neutuchal. Nejprve v roce 1895 byla udělena předběžná koncese na normálně rozchodnou trať Frýdlant-Větrov-Kunratice-Reichenau. Již v průběhu přípravných prací bylo nutné provést změnu trasy přes Dětřichov a Heřmanice. Oficiálním účelem dráhy byl dovoz českého uhlí pro výše zmíněné podniky v Kunraticích, Dětřichově a Heřmanicích, odvoz jejich výrobků a spojení míst s okresním městem. Rozhodnuto bylo ve prospěch rozchodu 750 mm. Projektant Reimherr zpracoval podklady již v roce 1895 a odhadl stavební náklady na 442 000 zl. Saské ministerstvo vnitra povolilo předběžné práce 4.3.1895 pro trať Reichenau – Kunratice – Frýdlant. V lednu 1896 bylo uloženo provést stavbu Saským státním drahám. Přičemž úsek Reichenau – Heřmanice měl být postaven na státní náklady (saské strany).


(Omlouvám se autorovi mapy za neuvedení zdroje, je stažená s internetu a zapomněl jsem odkud)

Revize české strany trasy proběhla ve dnech 22. a 23..7.1896, kdy bylo rozhodnuto o jediném společném nádraží s normálně rozchodnou železnicí. Dalším problematickým úsekem bylo vedení trasy okolo Dětřichova. Problém se podařilo částečně vyřešit až stavbou úvratě, která se ale objevuje na plánech až v roce 1898. Peníze pro trať měly poskytnou Zemská banka království Českého v Praze a Rakouský úvěrní ústav.
Stavba začala v dubnu 1899. V pátek 24.8.1900 proběhla technicko policejní zkouška se zkušební jízdou. V půl osmé ráno vyjel zvláštní vlak z Zittau do Reichenau a dále do Heřmanic. Zde se setkali úředníci ze Saska se svými kolegy Rakouskými, kteří přijeli z Frýdlantu. Trať byla předána do provozu 25.8.1900 pouze s malou bezvýznamnou oslavou. V soukromém provozu byla trať v letech 1900 až 1924. Dráha přešla 1.1.1925 pod správu státu a byla podřízena ředitelství drah v Hradci Králové. Po mnichovském diktátu byla heřmanička pod správou DRB. Na začátku byly ze strany DRB nasazeny moderní motorové vozy. Jejich provoz ustal 2.9.1939. Průběžná nákladní doprava byla vedena stroji 99.59. Dne 2.5.1945 byla přerušena trať mezi Zittau a Heřmanicemi. Osvobozovací vlak s železničáři ČSD přijel do Heřmanic 30. května 1945. Vlaky s uprchlíky jezdily pro správou DRB až do 21.6.1945 a tímto dnem skončila mezinárodní doprava navždy. Po válce dochází k oživení průmyslu. Otevřeny jsou opět čedičové lomy v Heřmanicích. V roce 1947 byla zrušena pro nerentabilitu osobní doprava. Náhrada spočívala v dvou párech autobusové linky. Již v dubnu 1948 žádají obce nejen udržení nákladní dopravy, ale i zpětné zavedení osobní dopravy. Autobusy sice byly rychlejší, ale nevyhovovaly kapacitně. Obce protestují i nadále. Dnem 28.5.1951 je dráha prohlášena za neveřejnou (vlečku) podniku Severočeský průmysl kamene. I v roce 1955 je nařízeno neobnovovat osobní dopravu. Nepomáhaly ani interpelace v parlamentu. Teprve v březnu 1957 dochází ke změně a následuje nařízení obnovení osobní dopravy. A tak 14.7.1957 se opět po trati rozjely vlaky s cestujícími.



Ukázka posledního JŘ 1975/6 - počty i časové polohy vlaků byly od 60-tých let až do konce provozu stejné

V 60. letech následovala modernizace některých staveb a zavedení motorového provozu. Ustávala i nákladní doprava a poslední manipulák jel 13.6.1964. Skutečný konec přišel jako hrom z nebe. Dne 5.4.1975 vydal traťmistrovský okrsek zprávu, kde uvádí velmi kritický stav svršku i spodku tratě. V návaznosti na to dne 13.1.1976 byl definitivně zastaven provoz. Trať byla úředně zrušena v roce 1984. V roce 1996 se objevila aktivita obnovit provoz až do polské Bogatyně. Místo toho však nastoupily Sběrné suroviny a zbytky tratě zlikvidovaly.
V roce 2000 uspořádal náš spolek oslavy 100. výročí vzniku této dráhy. U této příležitosti byly vydány čtyři pohlednice (2x U37.0 a 2xT47.0), které je možné zakoupit.

text O. Čížek, foto sbírka O. Čížek

Prameny: publikace Úzkorozchodná dráha Frýdlant v. Čechách - Heřmanice. Nakladatelství ing. Radek Sedláček



Expediční vozidlo PSHŽD v Heřmanicích

Budova nádraží v Dětřichově

Máte nás rádi? Nakupujte na svých oblíbených e-shopech přes GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí to nic navíc!

© PSHŽD, zapsaný spolek, Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice, e-mail: pshzd@email.cz
Předseda spolku: motoracek@seznam.cz / 604 926 620
Jednatel a webmaster: jiri@reitmayer.cz / 739 344 485
Stránka Musea na Facebooku: www.facebook.com/museum.rosice
Zpět na titulní stránku