Drážka 600 mm v Rokytnici v O.h.

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Rokytnice

Z historie pily (text Marek Stupka) - aktualizováno 7.2.2014



Foto z provozu od p. Bohumila Pokorného (více v galerii)

Objekt pily byl postaven na místě bývalé papírny, která vznikla na základě císařského dekretu v r. 1644. Papírna, která následně vyráběla papír pro úřední potřeby, byla funkční až do 1. pol. 19. století. Následně byla přebudována na pilu. Do roku 1945 patřila pila rodině rodu Habenichtů, která byla po druhé světové válce odsunuta do Německa a Rakouska. Následně byla pila v národní správě a působily zde VDŽ (Východočeské dřevařské závody) Trutnov. Po roce 1989 člen bývalého vedení pily objekt zprivatizoval a provoz zde pokračoval až do roku 2001, kdy pila vyhořela. Součástí pily byla i úzkokolejka o rozchodu 600 mm, která byla svojí délkou a provozem velmi zajímavá. Pohon na ní byl původně zřejmě manuální. Podle stavu po rekonstrukci kolejiště Traťovým okrskem Vamberk to zde vypadalo následovně. Pila byla rozdělena na tři části: překladiště, složiště a pilnice. Na pilnici byla přesuvna, která z jedné strany navazovala na 12 odstavných kusých kolejí a jednu hlavní průjezdnou kolej. Na druhou stranu navazovala na dalších 6 kolejí do budovy pilnice a na 2 další odstavné kusé koleje. Jedna z kolejí uvnitř pilnice měla větší rozchod než ostatní a sloužila k tzv. „katru“. Přes přesuvnu do budovy pilnice se dalo jezdit přímo pouze z hlavní průjezdné koleje. Ostatní kusé koleje byly mimo osu. Hlavní průjezdná kolej se stáčela levým obloukem a následoval nechráněný přejezd místní komunikace. Hned za ním byla pravá výhybka, ze které odbočovala prudce stoupající kusá kolej, na jejímž konci byla bouda vrátku. Ten byl uzpůsoben tak, že mohl tahat vozíky přímo z pilnice díky kladkám, které v obloucích lano vrátku napínaly. U této kusé koleje byl portálový jeřáb na betonovém základu, kterým se překládaly trámy do nákladních automobilů. Kousek za pravou výhybkou na překladiště byla výhybka levá, ze které odbočovala delší kusá souběžná kolej, vedoucí podél kůlny. Tato kolej byla v roce 1989 vytrhána. Za výhybkou se již po pravé straně nacházelo složiště dřeva. Těsně před šturcem byla ještě jedna levá výhybka, ze které odbočovala krátká kusá kolej do remízy, která se již v osmdesátých letech nepoužívala a lokomotivy byly remízovány přímo v pilnici. Provoz zde zajišťovaly původně dvě lokomotivy BND15, které později přešly na pilu do Turnova. Nahradily je dvě lokomotivy BN30 a MD2Š, které přešly z cihelny z Předměřic nad Labem. Ještě před předáním absolvovaly opravu. Oba dva stroje měly prodlouženou budku. V provozu se však používal pouze jeden stroj, a to BN30. Stroj MD2Š sloužil jako zdroj náhradních dílů. Dřevo bylo převáženo na dvounápravových klanicových vozících. Na složišti samotném se nacházela ještě jedna dráha o rozchodu 750 mm. Tato dráha byla bez výhybek a byla elektrifikována stejnosměrným proudem o napětí 62V. Na této dráze sloužil speciální elektrický vozík. Jak již bylo zmíněno, provoz pily byl zastaven v únoru roku 2001, poté co objekty pily vyhořely. Poté byla část dráhy v oblasti složiště vytrhána a kůlna zbourána. Zbytek dráhy byl v roce 2005 kompletně snesen včetně portálového jeřábu, vrátku, odlučovače pilin a pilnice s přesuvnou. Lokomotivu BN30, elektrický vozík i koleje získal údajně nějaký soukromník. Lokomotiva MD2Š byla hned po požáru poslána do šrotu, ale na poslední chvíli jí získalo MPŽ, které ji nyní deponuje v areálu MPŽ ve Zbýšově. Z původních objektů se dochovala pouze správní budova pily, remíza a betonové základy portálového jeřábu.

Za podklady a fotky děkuji panu ing. Bohumilu Pokornému

Stav v roce 2009 najdete v této fotogalerii > Rokytnice 2009

Obrázky z provozu pily a drážky najdete v této fotogalerii > Rokytnice - provoz

Původní text z roku 2003:

 Na před několika lety vyhořelé pile v Rokytnici v Orlických horách zvolna zaniká drobná 600 mm drážka. Takových drobných drážek na pilách existovalo a stále ještě existuje dost. Zde se ale dá mluvit o úzkorozchodném systému. Skládal se totiž ze dvou částí - krátkého elektrifikovaného úseku na složišti dřeva, kde bylo v provozu elektrické "přibližovadlo" a části neelektrifikované, které ale pro velký sklon na překladiště byla částečně vlastně lanovkou. Přes "lanovkový" úsek, který má i dva velmi prudké oblouky vede dokonce silniční přejezd. Pohon obstarával vrátek nad horním koncem trati, lano bylo směrově vedeno pouze v obloucích, jinde bylo volně v kolejích. Do pily vedla ještě druhá kolej, po které se dopravovalo dřevo ze složiště. V současnosti je provoz po vyhoření pily zastaven. Složiště dřeva je postupně likvidováno a větší část el. drážky vytrhána. Na kolejích u přesuvny a v pile však dosud stojí mnoho vagónků, částečně ložených dřevem.
Neoznačení fotografie jsou z 8.11.2003, foto Jiří Reitmayer
Aktualizace (spodní 3 fotky) - květen 2004, foto Oldřich Čížek


schématický plánek drážky
(M. Stupka)
oblouk.jpg (43907 bytes)
prudký oblouk k přesuvně před pilou
presuvna.jpg (41085 bytes)
detail přesuvny
prejezd.jpg (39228 bytes)
přejezd úzkokolejky přes místní komunikaci
voziky.jpg (39088 bytes)
vozíky odstavené na krátkých kolejích u přesuvny
vratek.jpg (32539 bytes)
kolec drážky na překladiště - v pozadí bouda na vrátek "lanovky"
vyhybka.jpg (42365 bytes)
jediná kompletní rokytnická úzká výhybka - rovně ke složišti surového dřeva, vpravo na překladiště
sloziste.jpg (42373 bytes)
pomalu likvidované složiště
priblizovadlo.jpg (45681 bytes)
vrak elektrického přibližovadla

Jaro 2004 - oblouk a přesuvna

Jaro 2004 - vagon na koleji směrem k zrušenému složišti

A jedna fotka z nádraží ČD - dřevo se v Rokytnici dále nakládá...

Stav v roce 2009 najdete v této fotogalerii > Rokytnice 2009

Obrázky z provozu pily a drážky najdete v této fotogalerii > Rokytnice - provoz


Máte nás rádi? Nakupujte na svých oblíbených e-shopech přes GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí to nic navíc!

© PSHŽD, Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice, e-mail: pshzd@email.cz / 604 926 620
Kompletní kontakty na vedení spolku
Stránka Musea na Facebooku: www.facebook.com/museum.rosice
Zpět na titulní stránku