Pardubický spolek
historie
železniční dopravy

Pardubický spolek historie železniční dopravy
Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice
www.pshzd.cz | www.motoracek.cz

Vlečka Pardubice - Kávoviny

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Vlečky Pardubice > Vlečka Kávoviny

Zdejší vlečkový systém, pokud je nám známo poprvé připomínaný v roce 1898, je strukturovaný tak, že k zásobování všech výrobních technologií surovinami a naopak k odvozu hotových výrobků je možno téměř výhradně použít vlečku. Otázkou je, zda tomu tak v minulosti skutečně bylo. Přibližně 95m za vjezdovými vraty (obr. 1) se nachází výhybka K2 (obr. 2). Přímá kolej této výhybky pokračuje přes kolejovou váhu na první ze dvou elektromotorem poháněných točen (v areálu se nachází druhá, na pohled stejná točna, viz dále). Ovládání a pohon první točny se mi nepodařilo najít. Podle fotografie (obr. 3) to však vypadá, že ovládání točny včetně elektromotoru bylo umístěno na jejím okraji těsně u koleje vedoucí od kolejové váhy. Částečně zachovalá kolejová váha se semaforem stojí ve zděném drážním domku označeném tabulkou s číslem 19.

 Obrázek 1 - vjezdová vrata vlečky.

 Obrázek 2 - výhybka K2.

Obrázek 3 - točna 1, domek s kolejovou váhou je částečně zakryt paletami.

V přímém směru kolej od váhy pokračuje přes točnu, kde před budovou výrobny granulovaných čajů, ve vzdálenosti od točny cca 90 metrů, končí - zalitá asfaltem. Na této koleji je několik desítek metrů od točny dlouhodobě odstaven dvounápravový plošinový vůz ČSD vybavený přístřeškem a sloužící jako odkládací plocha (obr.4).

Obrázek 4 - plošinový vůz před budovou výrobny granulovaných čajů.

Levá odbočná kolej z výhybky K2 vede paralelně s přímou kolejí ve vzdálenosti přibližně 6 metrů. Oproti přímé koleji je však o cca 50 metrů kratší a končí zalita do asfaltu před skladem a výrobnou instantního kakaa. Zajímavé je její křížení (obr.5) s příčnou kolejí spojující obě dvě točny (viz dále).

Obrázek 5 - paralelní kolej křižující příčnou kolej.

Příčná kolej spojující obě dvě točny, umístěné v areálu, je situována do průjezdu mezi sklady čekanky. Za první točnou příčná kolej končí před skladem hotových výrobků. Na opačné straně, tj. za druhou točnou, kolej končí před příručním skladem zásobujícím výrobnu produktů „v prášku“. Celková délka příčné koleje je asi 110 metrů, přibližná vzdálenost středů obou točen je 80 metrů. Na příčné koleji je v průjezdu mezi sklady čekanky odstaven další dvounápravový plošinový vůz ČSD vybavený přístřeškem a sloužícím jako odkládací plocha (obr.6).

Obrázek 6 – plošinový vůz v průjezdu mezi sklady čekanky.

Druhá točna je co do velikosti stejná jako první a její ovládání včetně pohonu se zachovalo. Je umístěné na rohu budovy výrobny „prášky“ (obr.7).

Obrázek 7 - ovládání a pohon druhé točny.

Podélná kolej procházející točnou je přibližně 150 metrů dlouhá. Kolej začíná na jedné straně u skladu surovin, vede podél sila, výrobny „prášky“, pražírny obilí a končí před pražírnou čekanky. Těsně za točnou jsou odstaveny dva dvounápravové plošinové vozy bez přístřešku, zadní vůz již bez druhé nápravy je na podpěrách (obr.8).

Obrázek 8 – plošinové vozy před výrobnou „prášky“.

Celá struktura vlečky Kávoviny je patrná z obrázku 9. Otázkou zůstává jaké stroje zajišťovaly provoz na vlečce. V celém areálu není remíza. Ovšem kolej z druhé linie s točnou (na obrázku ta točna dole) měla své pokračování směr Choceň do té budovy + ještě asi 50m za ní. V roce 1987 zde stály dva vagóny, přičemž jednu zetku následně zachránila Společnost železniční výtopna Jaroměř.

Obrázek 9 - Celková situace (žlutě - K2, zeleně - váha, červeně - plošinové vozy)

Obrázek 10 - závod s vyznačenou vlečkou na leteckém snímku.

Zpracoval: Jiří Neumann, foto ze dne 3.6.2011, drobné doplnění O. Čížek.