Pardubický spolek
historie
železniční dopravy

Pardubický spolek historie železniční dopravy
Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice
www.pshzd.cz | www.motoracek.cz

Vlečka Pardubice - Trnová

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Vlečky Pardubice > Vlečka k silnici Pardubice - Trnová

Za přispění našeho příznivce Zdeňka Hrdiny se nám dostal do ruky zajímavý materiál dotýkající se výstavby náspu silnice od pardubického nového nádraží do tehdy ještě neexistujících Polabin.

Dne 20.7.1946 se sešla v Pardubicích komise, která projednávala rozsah znárodnění cukrovaru v Pardubicích a další dopady tohoto aktu. Cukrovar byl znárodněn 12.ledna 1946 vyhláškou ministerstva výživy. S tím došlo k znárodnění i pozemků cukrovaru. Cukrovar byl od bombardování v roce 1944 mimo provoz a takřka celý zničený. Existoval však cca 600m dlouhý vodní kanál, který jednak přiváděl vodu do cukrovaru, ale také zásoboval služebny ČSD užitkovou vodou, zejména nutnou pro provoz parních lokomotiv. V té době začínaly přípravy výstavby nového nádraží a dále i zamýšlených úprav okolí. Pozemky cukrovaru připadly dílem městu a dílem Lihovaru. ČSD zde však měly věcné břemeno. Ke zlepšení komutačního spojení po sloučení obcí připojených k Pardubicím a nového nádraží rozhodl se místní národní výbor postavit novou silnici Pardubice – Trnová s mostem přes Labe a připojením na silnice směr Rosice, Semtín a Rybitví. Protože zamýšlená trasa vedla inundačním územím Labe, bylo nutno ji vést ve výši cca 5m nad okolním terénem po zvláštním náspu. Pro vybudování tělesa náspu byla zřízena zvláštní vlečka a to až skoro k mostu přes řeku. Samotná vlečka začínala v km 306,855 olomoucko-pražské dráhy a odbočovala z koleje č. 20. Krátkým obloukem překročila silnici a dále již pokračovala směrem k řece. K nasypání podkladu vlečky i budoucí silnice byl používán převážně materiál z vytěženého nadloží choceňského tunelu. Těleso bylo postupně nasypáno až do šíře 9m. Po dobu existence  vlečky je doložen malý dřevěný inundační most. Dne 24.11.1948 se sešla k místnímu šetření komise. Už 30.11.1948 byla schválena dokumentace. Vlečka byla dlouhá až 892 m. Dle jednoho kusého zápisu víme, že byla používána určitě v roce 1952. Její časově omezený provoz však zatím neznáme. Je pravděpodobné, že vozy byly ložené sunuty a prázdné odtahovány. K překročení Labe byl určen projekt nového mostu. Nicméně k tomu nedošlo a byl použit původní most vyrobený železárnami v Sobotíně a umístěný pod zámkem už v roce 1882. Zánik vlečky souvisí s přestavbou celého okolí nádraží. V roce 1958, kdy se otevíralo nové nádraží, už existovala jen vlečka do lihovaru a v prostoru před nádražím vedla kolej směřující k všeobecným zakládkovým a vykládkovým kolejím umístěných v prostorách dnešní pošty a trávníkové plochy. Přesné datum zprovoznění silnice do Trnové se nám nepodařilo nalézt, v literatuře je uváděn rok 1959. Násep i most jsou používány do dnešních dnů.

Návrh na zřízení vlečky