Pardubický spolek
historie
železniční dopravy

Pardubický spolek historie železniční dopravy
Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice
www.pshzd.cz | www.motoracek.cz

Vlečky v areálu TMS Pardubice - Černá za Bory

Hlavní stránka > Drážní archeologie > Vlečky Pardubice > Vlečky v TMS

 

Tento popis slouží k rozšíření článku Vlečky TMS Pardubice v sekci Drážní archeologie.

Fotografie z této stránky najdete ve vyšším rozlišení v naší fotogalerii
 

Areál bývalého podniku TMS v Černé za Bory jsme navštívili společně se synem za krásného počasí dne 1. 5. 2012 takže jsme vlastně oslavili svátek práce prací. I přes počáteční váhání způsobeném přítomnou cedulí zapovídající vstup bez povolení jsme se vydali na průzkum. Celý areál je stále volně přístupný mimo jiné i díky papíru hlásajícímu, že ostraha je momentálně na pochůzce. Tento značně vybledlý kus papíru, umístěný za jedním z oken bývalé „zadní“ vrátnice dával tušit, že je tam umístěn permanentně a ostraha tedy nebude klást našemu průzkumu odpor. To se nakonec naštěstí potvrdilo.

Jak je v původním článku na schématu s názvem Síť vleček Černá za Bory / Drozdice správně naznačeno, do areálu TMS (záměrně vynechávám slovo „bývalé“, přestože nyní v areálu sídlí změť nejrůznějších firem) vedou dvě vlečkové koleje, které se uvnitř dále větví. Právě zmapování sítě vleček nacházejících se přímo v areálu TMS je předmětem toho popisu.

Kliknutím zobrazíte plánek ve vyšším rozlišení

První z vlečkových kolejí vychází z areálu Řempa a úrovňově kříží Holandskou ulici před budovou zadní vrátnice. Na obrázku 1 je v centrální části vidět zvednutá vjezdová závora do areálu, vedle ní pak vlastní budova vrátnice. Bílé „unimo“ buňky s červeně orámovanými okny slouží jako kanceláře firmy ABK.

Vjezdová vrata vlečky

Vlečka dále pokračuje jižním směrem kolem kanceláří ABK a skladu firmy GAMA Pardubice.

Vlečka pak pravým obloukem kříží místní komunikaci a míjí halu P7. Křížení je označeno značkou STOP a jedním ramenem kolejového kříže.

křížení místní komunikace

detail označení křížení, za pytli pak vykukuje hala P7

Místní komunikace rovněž objíždí halu P7 a tak jí vlečka kříží znovu.

druhé křížení stejné komunikace

Vlečka pak pokračuje dlouhým obloukem až k jižní zdi celého areálu a vede podél ní. Před halou P7 je velká plocha, na které jsme nalezli spoustu poházených drobných kovových částí – zřejmě pozůstatek nákladiště šrotu. Dále jsme našli i pozůstatky kolejí s vyvedenými silovými rozváděči. Přítomná cedule je bohužel nečitelná. Vzhledem k délce kolejí a jejich rozchodu bych usuzoval, že zde dříve operoval jeřáb, případně nějaký druh kolejového zakladače. Bohužel mě nenapadlo vlézt do betonového žlabu a podívat se zda není něco uvnitř. Rovněž jeho účel mi není zcela jasný, nicméně si myslím, že ve žlabu byl umístěn flexibilní silový přívod proudu. Proti tomu ale hovoří jeho délka – je příliš krátký a nevede paralelně po celé délce kolejí. Snad to nějaký pamětník osvětlí.

prostor před halou P7

levá (jeřábová) kolej

pravá (jeřábová) kolej

Po tomto „odbočení“ jsme pokračovali v mapování jižní vlečkové větve. Ta se před halou P7 větví. Číslo výhybky jsme bohužel nezjistili.

výhybka na jižní větvi

Levá část vlečky vede kolem oploceného prostoru až na asfaltové parkoviště kde končí šturcem. V levé části obrázku 12 jsou na parkovišti rozměrné kusy ocelové konstrukce, zřejmě přepravené po vlečce. Na místě se totiž válelo několik špinavých průvodek v polštině.
Pravá část vlečky vede paralelně s levou částí a po projetí haly, která je v majetku firmy VOEST – ALPINE STAHLHANDEL, rovněž končí šturcem.

obě koleje vlečky

šturc na konci levé koleje

pravá kolej směřuje do haly VOEST

po průchodu halou VOEST pravá kolej rovněž končí šturcem

Před halou VOEST je zajímavé „pachole“, jehož účel mi uniká. Slouží k manipulaci s vagóny anebo je to pozůstatek z aktivní éry TMS?

pachole před halou VOEST

Nyní se vraťme zpět k levé koleji. Na ní je totiž umístěná výhyka CH 9 ze které odbočuje úvraťová kolej. Tato vegetací zarostlá a zjevně dlouho nepojížděná úvrať kříží kolej „VOEST“ a dále pokračuje kolem obloukové haly (hangáru), aby se, po přejezdu místní komunikace, zanořila zpět do haly P7.

detail CH 9

úvraťová kolej křížící kolej VOEST

detail křížení

zarostlá úvrať se vrací do haly P7

Úvraťová kolej prochází levým křídlem haly P7, vede podél celé její jižní stěny a nakonec se zanořuje do pravého křídla této haly kde končí. Vzhledem k tomu, že hala P7 je aktivně využívána jako sklad a i v době státního svátku jsme zaznamenali v jejím okolí čilý pohyb kamionů, jsme nebyly schopni stav koleje uvnitř P7 zdokumentovat. V levé přední části snímku č. 20 je levé křídlo haly P7 kudy kolej prochází. Chtěl jsem rovněž zdokumentovat i opačnou stranu – tedy místo kudy kolej levé křídlo opouští, avšak na zelených vratech bylo tolik hanlivých nápisů, že by se snímek stejně nedal zveřejnit. Okolí výjezdových vrat pak zjevně slouží za toaletu. Kolej pak pokračuje podél haly, ve vzdálenosti kde na snímku stojí auto. Za autem jsou pak vstupní vrata vlečky do pravého křídla.

Tady jsme ukončili průzkum první vlečkové koleje – jižní větve a kolmo (myšleno na kolech) jsme se přesunuli do severní části areálu, abychom zahájili průzkum druhé – tedy severní vlečkové koleje. Tato odbočuje z kolejového komplexu nemošického zhlaví, který je již podrobně popsán v původním článku a není předmětem tohoto popisu. Náš průzkum proto začal za vjezdovými vraty severní větve na ploše areálu TMS.

vjezdová brána severní větve

Jak je dále vidět, vlečka podjíždí parovodní potrubí, které zaúsťuje do místní výměníkové stanice. Ta sloužila k zásobování podniku areálu TMS parou. Právě na úrovni výměníku je umístěna výhybka CH 17.

výhybka CH17, zcela vpravo vykukuje budova výměníkové stanice

Levá kolej odbočující z CH 17pokračuje obloukem skrz celý areál a končí v trávě někde v prostoru před zadní vrátnicí. Zajímavější pravá odbočka nejprve prochází otevřenou halou, ve které nyní sídlí Sklenářství Beer.

Zadní strana haly Sklenářství Beer

Po průchodu halou Beer kolej pokračuje do haly P4.

kolej na výjezdu z haly Beer

kolej pokračuje do haly P4

Aby to nebylo tak jednoduché a zřejmě také proto, aby hala P4 byla kolejově přímo dostupná i z průběžné koleje (předtím označené jako levá), je na úrovni haly Beer výhybka CH 18 a na druhé (pravé koleji) je rovněž výhybka nezjištěného čísla. Takto jsou obě koleje propojené spojkou.

detail výhybky CH18 vedle haly Beer

kolejová spojka

výhybka před halou P4

Pravá kolej údajně v hale P4 končí. O tomto mám však důvodné pochyby. Je možné, že tam končí nyní, ale zdá se, že tak tomu nebylo vždy. Vrátím se k tomu dále. Levá kolej pokračuje podél haly P4 a míjí kancelář, kde zřejmě pracoval vlečku obsluhující personál.

kolej vede podél P4

Na obrázku 29 je dále rampa před ní „domeček“ asi s plynoměrem (podle těch žlutých trubek vedoucích do P4). Ale vypadá to jako normální domeček s elektroměrem, detailní obrázek jsem bohužel nepořídil. Těsně za rampou, zbarvená ochrannými pruhy kvůli úzkému profilu, je zmíněná kancelář obsluhujícího personálu.

Nyní jsme se synem, na dohled od konce vlečky, chtěli průzkum ukončit. Tu jsem si všiml zajímavé věci. Na obrázku 30 je napravo průběžná kolej a dále téměř zalitá do asfaltu další kolej, která vede prokazatelně do zdi haly P4 a ztrácí se mezi panely na volné ploše bez jakéhokoliv ukončení. Myslím si, že tato kolej je pokračováním koleje, která údajně skončila v hale P4. Ovšem obvodová zeď haly P4 nevykazuje známky nedávné rekonstrukce. Je ale samozřejmě možné, že zazdění vrat proběhlo už dříve, tj.v 80. nebo 90. letech.

Poté co obě koleje kříží místní komunikaci, což dokladuje pokřivený kříž na obrázku 31, se znovu potkávají, tentokráte pod přístřeškem – skladem firmy GAMA.

setkání obou kolejí pod otevřeným skladem GAMA Pardubice

výhybku nebo alespoň její torzo jsme ale hledali marně

No a to je konec našeho průzkumu. Šturc, nebo jiné ukončení severní větve vlečky není pravděpodobně dostatečně reprezentativní.

úplný konec vlečky je asi někde v trávě

Závěrem zrekapituluji „zajímavosti“, o kterých bych se rád dozvěděl více. 1. Účel úseku kolejí před halou P7 a úlohu betonového žlabu. 2. Účel pacholete před halou VOEST. 3. Ukončení respektive neukončení koleje procházející halou P4.
Dále bych rád znal původní účel budov a hal v éře TMS. A nakonec bych rád získal bližší podrobnosti o vlečce jako takové, tedy její pojíždění, hnací vozidla, typy vagónů, přepravovaný materiál a výrobky.

 

Zpracoval: Jiří Neumann, květen 2012