Pardubický spolek
historie
železniční dopravy

Pardubický spolek historie železniční dopravy
Na Staré poště 2865, 530 02 Pardubice
www.pshzd.cz | www.motoracek.cz

• M 120.0,1
• M 120.2 (M 130.0)
• M 120.3
• M 120.4
• M 130.4
• M 130.1
• M 131.1
• M 131.2
• M 140.0,1
• M 152.0
• M 220.2
• M 220.3
• M 230.0
• M 240.0
• M 242.0
• M 262.0
• M 274.0
• M 284.0,1
• M 286.0,1
• M 296.1,2
• ř. 842
• ř. 843/943
• ř. 854/954
• ř. 811
• ř. 812
• ř. 814/914
• ř. 844
• MVTV

M 131.2

Hlavní stránka > Atlas motorových vozů > M 131.2

Z důvodu narůstající potřeby speciálních vozidel pro opravy trolejového vedení přistoupily ČSD k rekonstrukcím motorových vozů řady M 131.1 na prohlídkové vozy řady M131.2. Přestavby probíhaly v letech 1967 – 1980 a celkem bylo takto upraveno 85 vozidel. Jejich využití nahrála skutečnost, že šlo o řadu, která byla v té době postupně vyřazována z pravidelného provozu. To ale až po roce 1976, kdy bylo rozhodnuto vlivem dodávek M152.0 řadu M131.1 zrušit bez náhrady. Veškeré příslušné práce byly prováděny především v lokomotivních depech Břeclav a Nymburk a v železničních opravnách a strojírnách (ŽOS) České Velenice; další vozy byly upraveny v ŽOS Šumperk, v lokomotivních depech Klatovy, Žilina, Rakovník a Zdice a v dílnách elektroúseků Ústí nad Labem, Hradec Králové a Jičín. Od počátku se jednalo o provozní řešení a životnost byla uvažována v časovém horizontu 5-8 let. V polovině sedmdesátých let už bylo uvažováno s novými vozy z výroby (M153.0). Provedení tomu také odpovídalo. Vozidla nebyla jednotná a jednotlivá provedení se lišila zpravidla vzhledem a umístěním prohlídkové kabiny, počtem zaslepených oken ve skříni, vnitřním vybavením nebo provedením montážní plošiny. Podle umístění prohlídkové věže lze rozeznat, kde byla rekonstrukce provedena. U některých vozidel byla montážní plošina provedena jako izolovaná pro práci pod napětím. Uvnitř vozu bylo vybavení nejednotné. Většinou zde byl pracovní ponk, regál, místo pro posezení personálu se stolkem k vyřízení provozních písemností a mnoho uložených předmětů (izolátory, návěsti pro elektrický provoz, apod.). Vytápění bylo různé. Některé vozy využily vytápěcí naftovzdušné agregáty, zatímco jiné měly obyčejná kamna a komín vyveden zaplechovaným oknem. Poslední vůz v pravidelném provozu byl M131.2058 ve Valašském Meziříčí a to ještě v roce 1992. Do roku 2020 se dochovaly celkem tři vozidla, přičemž zatím jen M131.2053 patřící Pardubickému spolku historie železniční dopravy je ve vystavovatelném stavu a interiér slouží potřebám železničního muzea v Rosicích nad Labem.